Odvážný dobrodruh vs úředník s tabulkou

Jak zvládnout nutnou tabulkovou administrativu kolem postavy aniž by se z toho stala nudná úředničina, která dokáže zkazit sezení.

K tomuto tématu se rád podělím o postřehy ze života hráče i vypravěče. Třeba to zrovna tvé družince pomůže vyhnout se nudnému "úředničení" místo zábavného hraní. 

Stejně jako dobrá kniha nebo film i průběh hry na hrdiny musí mít své tempo. 

Spád a rychlost hry neovlivňuje pouze vypravěč, ale i samotní hráči.
Z toho důvodu je dobré se předem domluvit, jakým způsobem chcete hrát různé situace. 

Začátky jsou snadné. Rozdat archetypy postav a jít hrát. Většinou se každý těší, takže není moc zdržování a hurá za dobrodružstvím. 

Ale pak to přijde. Družina dorazí z výpravy do města. Brašny plné pokladů a trofejí a těla samý šrám. Je potřeba zařídit, vyřídit, ošetřit, prodat, nakoupit, vybavit, domeditovat, prostě je toho tolik co KAŽDÝ hráč potřebuje, že to může klidně vydat na jedno "kancelářské" sezení.

Tohle je potřeba si domluvit předem nebo zadem 🍑 

Jakmile vyčerpaná družina na pokraji sil spatří střechy prvních stavení nedalekého městečka je dobré zastavit hru a ujasnit si toto: JAK chceme návštěvu města odehrát.

Celou se vším všudy

Ultimátní roleplaying každého smlouvání včetně slavnostní pijatyky v hostinci pochybné pověsti i se všemi následky a důsledky? Ano může to být zábava, pokud hrajete městskou kampaň. Většinou to, ale sklouzne k nudným handrkovačkám o stříbrňák, neustálému házení na charismu apod. Po 3 hodinách je polovina družiny naštvaná na PJ, druhá polovina usnula a vypravěč se snaží schovat ve stínu a nepozorovaně opustit místnost.

Částečně

Odehrát ji jen do okamžiku než se najde nějaký společný druh ubytování nebo okamžik rozchodu. S tím, že se postavy domluví, kdy a kde se pak znovu sejdou. Což bude začátek další hry. Veškeré nutnosti kolem údržby postav, přidělení zkušeností, vybírání dovedností, prodejů vybavení vyřešíme jako hráči s Pánem Jeskyně. Stylem, ten zlatý prsten tu můžu prodat? Za kolik? To je málo. Lepší luk tu seženu? Tolik nemám. Je tu svatyně? Jdu tam meditovat. Během hodiny mají všichni vše vyřešeno a nachystáno. Zbývá domluvit si další datum schůzky.

Individuálně

Pán Jeskyně se setká osobně v mezičase do další schůzky s každým hráčem zvlášť. Společně pak vyřeší vše potřebné. Mnohdy jsou tyto 1v1 schůzky velmi příjemným zpestřením. Z pokecu nad tabulkami se může stát malé roleplayové hraní, které ozvláštní lore postavy nebo světa ve kterém se hráči pohybují. Tohle je výborný způsob pro zahájení větší kampaně. PJ i hráči díky tomu dokáži velmi dobře najít motivaci jednotlivých postav k cestě za dobrodružstvím. Často se pak kampaň rozjíždí i setkáními nekompletní družiny. Tohle je ovšem startovní čára pro zkušenější družiny a vypravěče.

Vůbec to nehrát

Město na dohled. Tužky i kostky vypadnou z rukou. Takto většinou končí oneshot s postavami, které dál nepokračují. Taková jednorázovka. Do jeskyně a zase ven. Hotovo. Pokud se jedná opravdu o jednu hru s postavami nebo hráči, kteří dále nepokračují, je nejlepší to ukončit pohledem do zapadajícího slunce a na záda dobrodruhů mizejících za hradbami nedalekého města. 

Okamžik údržby postav po návratu z výpravy a přípravy před další misí, dokázal totiž zabít nejedno sezení.

S naší družinou návštěvy města odehráváme nejčastěji v Částečném režimu. Vítěznou pijatiku v putyce nevalné pověsti si rádi odehrajeme. 🍻 Tam se občas dějí věci na které se nemůžete připravit. Ani jako hráč natož jako Pán Jeskyně. 

Občas si zahrajeme i to krušné ráno. Morální kocoviny bývají podstatně zábavnější než ty fyzické (tam se hodí kostkou a je to).

Obíhání obchodů za účelem zpeněžení kořisti, oprav zbrojí a shánění nového vybavení, řešíme stručně a jasně. Stejně tak i obíhání svatyní a jiných modliteben a meditačních budov. 

Bytostně nesnáším smlouvání a handrkování se o ceně. Já jako osoba v reálném světě.  

Moje družinka to moc dobře ví a respektují to. Běžně smlouvání moc neřešíme. A pokud ano tak v rychlosti hodem kostkou.

Jsou ovšem situace, kdy se handrkovat o cenu MUSÍ. Vyžaduje to situace nebo povaha kořisti. Tyto situace musím zkousnout i já a smlouvání odehraju jak nejlépe dovedu.

Baví vás jako partu víc smlouvání a vydírání občanů než hrát pijatiku v hospodě? Zahrajte si to. S chutí se do toho obujte. 

Máte společnou kořist a nejste v Částečném režimu spokojeni s tím co vám kupec nebo zadavatel zakázky nabídl jako odměnu? 

Cítíte, že obyčejný hod kostkou není to pravé? Cítíte, že by to chtělo poctivě odehrát?

Řekněte vypravěči, že si to handrkování chcete zahrát se vším všudy. Pochlebováním počínaje a výhružkami nejbližší rodině nebohého kupce konče.

Když víte, že přišel okamžik, kdy výjimka potvrzuje pravidlo. Ozvěte se. Ať už jako hráč nebo Pán Jeskyně.

Hrajeme to hlavně pro zábavu, že.

Mára "Azrok" 🦛