2037 Kdo je sakra Alice!

 

Akční sci-fi povídka odehrávající se v postapokalyptickém světe Zony628 na planetě P1KM. Šmrcnutá prvky cyberpunku, hojnou dávkou akce a vášnivého sexu.

Zastavil ve dvoře továrny na povrchu. Tom s Martinem zvesela postávali u svého vznášedla a Martin popotahoval elektronku. Když viděli, že z druhého vznášedla nikdo nevystupuje, zmrzl jim úsměv na rtech a rychle se rozběhli.

17 Konec hry

17.09.2021

Otevřel hledí plechovky. Měl sto chutí toho šmejda odprásknout a ruka mu podvědomě zašátrala u stehna. Pistole tam nebyla, zůstala pohřbená ve spoušti, kterou nadělali s gorilomutantem.

Výbuch a konvojový obrněnec se nafoukl jako zkažená konzerva fazolí. Otevřenou střechou a dveřmi vylétly plameny. Tlaková vlna hodila řidiče směrem k Martinovi. Ještě za letu se kolem něj modře rozzářil fázový štít.

Robotické ruce s chirurgickou přesností kladly podkožní pancíř dílek vedle dílku. Albert se otřásl při pomyšlení, že stejná technologie vězí pod kůží i jemu.

Těla mutantů připoutaná k nerezovým lehátkům. Desítky robotických rukou kolem nich poletovaly za tichého hydraulického syčení a upravovaly pokřivená těla.

13 Předehra

27.08.2021

Vznášedla tiše klouzala po povrchu směrem k masokombinátu. Jen občas něco z výzbroje zacinkalo a narušilo skoro posvátné ticho před akcí. Ve vysílačce zachrchlalo...

Vášnivě, skoro až necitlivě s ní praštil o stůl. Stáhl sportovní legíny, kalhotky. Tepláky si rychle shrnul ke kolenům. Dokonalé nohy si hodil na ramena.

11 Plán

13.08.2021

Nad stolem se rozsvítila holografická projekční kostka. Obraz vyplňoval odulý obličej s prasečíma očkama. Pod fotkou rámeček: Plukovník Maxmilián Heřman, výkonný velící důstojník Stráže. Další řádky byly začerněné a označené nápisem TAJNÉ.

10 Kutloch

24.07.2021

"Nalej jim další," pobídl Alici. "Budou to potřebovat."

Těchto pět chlapů spojovaly roky společné dřiny, potu, krve a zmrzačených nebo mrtvých kamarádů. Měli to ohromné štěstí, že přežili. Byli jako rodina, vždy si pomáhali a vždy stáli při sobě. Jenže to bylo za válek.

08 Grázl

21.07.2021

Připadali si jako zajíci na louce. Kličkovali, poskakovali a protahovali se mezi stojícími kapslemi směrem k zásobovací rampě. Kolem svištěly fázové paprsky, které odlupovaly omítku, tavily asfalt a ničily okolostojící dopravní prostředky.

Z kuchyňky voněla ohřátá mňamka a vedle talířků stály dvě sklenice proteinového nápoje. Až by jeden zapomněl, že jim jde o kejhák.

06 Alice

14.07.2021

Horká pára se mísila s těžkou vůní dámského mýdla a plnila Alici nos opojnou směsicí vonných esencí. Snažila se rozpomenout na doteky svého milence. Uvnitř ji to rozechvívalo stejně jako když jí bylo šestnáct.

05 Na ulici

13.07.2021

Honosný vchod do Kupole měl před sebou. Stálo tam několik nákladních samořídících kontejnerů. Jeden nemůže mít pořád smůlu, usmál se Alby. Někdo z bohatších nájemníků se stěhuje do nového ve velkém stylu.

Teplo laserové čepele Albyho zašimralo někde v oblasti ledvin. Cítil, jak podkožní destičky tuhnou a věděl, že síla trpasličích run a lidského bioinženýrství nepustí laserovou čepel dál než na kůži. Šéfík právě teď pochopil, s kým má tu čest.

Něžně, tak jako by to opravdu byla bohyně, která mu může kdykoliv zmizet mezi prsty, ji začal zkoumat. Mazlil se s dokonale oblými ňadry a ochutnával její bradavky.

Klekl si, položil dlaně do trávy, koukal na rodící se den nad farmami. Mír a štěstí. Pocity, o kterých si myslel, že už je v sobě dávno pohřbil. Hluboko pod nánosy smrti a utrpení, kterého v obou válkách způsobil víc než dost.

Cítil, jak na něm zasychá cizí krev. Tři mrtvoly na zemi, cákance krve na zdi, těžký pach smrti ve vzduchu. Potěžkával si jednu z pistolí. Zkoušel, jak mu pažba sedí do dlaně. Přepínal režimy střelby. Vyhodit zásobník, založit zásobník. Už je to pár let, co naposled po někom vystřelil. Z hlavy nemohl vypudit myšlenky na Alici.