16 Otvírák na plechovky

Výbuch a konvojový obrněnec se nafoukl jako zkažená konzerva fazolí. Otevřenou střechou a dveřmi vylétly plameny. Tlaková vlna hodila řidiče směrem k Martinovi. Ještě za letu se kolem něj modře rozzářil fázový štít.

Albertovi se těžko dýchalo, ve spáncích mu tepala krev, před očima se mu dělaly mžitky a noha bolela jako sedm čertů. Ovládací rozhraní plechovky připomínalo blikající vánoční stromeček. Takovouhle sadu nedostal už pořádně dlouho. Systém konečně začal reagovat na jeho zhoršující se stav. Noha přestala bolet a svět se srovnal, jen dýchání byl pořád problém. V plechovce lupalo, praskalo a skřípělo, jak se hydraulika snažila opravovat poškození nebo se přepínat do funkčních zón. 

"Za minutku jsme u vás," hlásil Martin.
"Zalez za tyhle bedny," ukazoval Albert Alici, kam se má schovat. "Jestli se ty dveře otevřou, střílej." Kývla, že rozumí. "Jdu ven," zahlásil Alby a protáhl se dveřmi ze skladiště. Našel si šikovné místo u zdi, aby viděl na dveře od skladiště, hlavní bránu, celé parkoviště a část bočního vjezdu.
"Je to na hovno," ozval se Vévoďák z vysílačky, "zastavují asi padesát metrů od areálu. Určitě o nás vědí."
"To je v klidu, s tím si poradíme. Neděláme to prvně," zafuněl Albert. Pořád mu plíce svírala obří neviditelná ruka.
"Dvě skupiny po čtyřech chlapech. Těžká taktika. Každá k jedné bráně. Do hajzlu. Hoši, tohle bude problém," protáhl Martin. "Mám pocit, že právě sklapla past, ale na nás. Z třetího auta vystoupil Ork a je komplet v bojovým."
"Bezva," ozval se Albert, " otvírák na plechovky. To mi dneska chybělo ke štěstí. Kudy jde dovnitř?"
"Moment. To vypadá, že v tom třetím autě zůstali ještě dva nebo tři lidi. Určitě řidič. Ork vystoupil zezadu, takže spolujezdec a možná ještě někdo vzadu. Něco si s nima vykládá. Jde k bočnímu vchodu."
"Tak jim to auto odpal pod prdelí a nepustíme je vůbec za vrata," navrhnul Ričí.
"To je blbost," odvětil Vévoďák a začal se soukat do své plechovky, "to jsou konvojový důstojnický auta. To nepošlu do vzduchu jedním granátem. Pokud platí, že je tam Max, tak to vidím takhle. Nechám je s vámi navázat kontakt a jakmile se do sebe pustíte, tak těm venku zatopím já."
"O.K., nechte je nacupitat za vrata a pak je přivítáme," potvrdil plán Albert.

Martin vystoupil ze vznášedla a opatrně se kradl ke třetímu autu, v ruce granát, karabinu nastavenou na plný výkon. Teď opatrně, ať se neprozradí. "Do háje, mají dron!" vykřikl do vysílačky. Střecha třetího vozu se začala otevírat. Dron vylétl ven. Martin nečekal a granát, který držel, poslal obloučkem do otvoru, odkud dron vystartoval. Rozběhl se, hmátl k zásobníku a hodil tam ještě jeden. Rychle pokračoval k druhému autu, zatímco dron mu hučel asi tak deset metrů nad hlavou. Musí ho okamžitě sundat. Zamířil a cestou k autu spustil palbu. Krám visel ve vzduchu a naštěstí se nehýbal. Jeho operátor měl zřejmě dost práce s vystupováním z auta. Snadný cíl. Dorazil k autu, které hodlal použít jako kryt a znemožnit tím Maxovi ústup. Dron se s hučením odporoučel proti zdi masokombinátu. Rychlá otočka. Z auta vyskakovali tři chlapíci. Jeden z nich bude určitě Max. Výbuch a konvojový obrněnec se nafoukl jako zkažená konzerva fazolí. Otevřenou střechou a dveřmi vylétly plameny. Tlaková vlna hodila řidiče směrem k Martinovi. Ještě za letu se kolem něj modře rozzářil fázový štít. Martin nečekal a poslal do něj dvě rány z karabiny. Štít začal problikávat a hroutit se. Krok, dva a ostří fázové dýky proťalo vzduch. Modře to zajiskřilo, když proniklo štítem a zavrtalo se mezi helmu a vestu. Cítil, jak přeťal krční páteř. Škubnul kudlou do boku a rychle ji vrátil zpět na místo. Otevřel dveře a rychle do druhého vozu narval další dva granáty. Postupoval směrem vpřed. Další dva, které tlaková vlna poslala bradou do hlíny, se právě hrabali na nohy. Plameny odhalily šedivý oblek. Max. 

Zamířil, vystřelil, výbuch. Tlaková vlna z druhého auta se opřela Martinovi do zad. Paprsek vyoral vedle Maxe hlubokou brázdu. Chlapík vedle, nejspíš Maxova ochranka, se vecpal do výhledu a tlačil nadřízeného za poslední auto, zatím co jeho ústup kryl střelbou. Martin se přikrčil. Bodyguard nemířil, jen tak kropil vějíř aby útočníky udržel v uctivé vzdálenosti. Neví, kde přesně jsem, zaradoval se Martin. Hmátl pro další granát. Obloučkem ho poslal přes střechu auta, za které zalezli Max s ochrankou. Strážce nebyl úplný amatér, rychle kopl granát pod auto a hnal Maxe směrem k bráně masokombinátu. Martin se ohlédl. Dva vozy vyřazeny. Jeden vypadal jako balón a druhý hořel. Auto, od kterého vyhnal Maxe, sice silou výbuchu trochu nadskočilo, ale nevypadalo nijak zničeně. Vytáhl kotouček s trhavinou. Otevřel dveře od třetího auta a kotouč připlácl na řídící panel. Ochranka tlačila Maxe do vrat. "Ovečka je v ohrádce," pousmál se Vévoďák a poslal jejich směrem pár výstřelů, aby si to náhodou nerozmysleli.

Rozběhl se k bočnímu vjezdu a na nosníky brány připevnil trhavinu. Z areálu slyšel pekelnou vřavu. Pak zpět kolem aut a k hlavní bráně. Podminoval i ji. Pak odjistil detonátor od trhaviny v autě a zlikvidoval poslední Maxův vůz. Protáhl se hlavní bránou do areálu masokombinátu. Vzduchem létaly paprsky z laserových zbraní. U bočních dveří do skladu už ležely dvě mrtvoly. Alice asi nestřílí úplně špatně. Jeden z vojáků tam ani nedoběhl. V hlavních skladových vratech zela velká díra. Kdyby byl na místě ochranky, směřoval by Maxe tam. U bočního vchodu panovala scéna jako z doby před Pohromou. Dědek v plechovce se jako opravdový trpaslík oháněl mohutnou sekerou, na které zářily runy, statný Ork kolem něj poskakoval a jako vzteklý sršeň dorážel fázovým palcátem a dýkou. Runami zářící sekera opisovala vzduchem oblouky a drtivou silou dopadala na orčí fázový štít, který už sotva poblikával. Hluboké šrámy a cákance zelené krve prozrazovaly, že Dědek své ostří za hranici štítu už párkrát poslal. Ovšem ani orčí bojovník nebyl neúspěšný. Tmelící pěna vybublaná na povrchu plechovky ukazovala na místa, kde se palcát dostal skrz pancíř. Plátování v zadní části plechovky bylo dost zničené a na několika místech měla pěna rudou barvu. Útočník se dostal až do živého. 

Rozběhl se k bočnímu vjezdu a na nosníky brány připevnil trhavinu. Z areálu slyšel pekelnou vřavu. Pak zpět kolem aut a k hlavní bráně. Podminoval i ji. Pak odjistil detonátor od trhaviny v autě a zlikvidoval poslední Maxův vůz. Protáhl se hlavní bránou do areálu masokombinátu. Vzduchem létaly paprsky z laserových zbraní. U bočních dveří do skladu už ležely dvě mrtvoly. Alice asi nestřílí úplně špatně. Jeden z vojáků tam ani nedoběhl. V hlavních skladových vratech zela velká díra. Kdyby byl na místě ochranky, směřoval by Maxe tam. U bočního vchodu panovala scéna jako z doby před Pohromou. Dědek v plechovce se jako opravdový trpaslík oháněl mohutnou sekerou, na které zářily runy, statný Ork kolem něj poskakoval a jako vzteklý sršeň dorážel fázovým palcátem a dýkou. Runami zářící sekera opisovala vzduchem oblouky a drtivou silou dopadala na orčí fázový štít, který už sotva poblikával. Hluboké šrámy a cákance zelené krve prozrazovaly, že Dědek své ostří za hranici štítu už párkrát poslal. Ovšem ani orčí bojovník nebyl neúspěšný. Tmelící pěna vybublaná na povrchu plechovky ukazovala na místa, kde se palcát dostal skrz pancíř. Plátování v zadní části plechovky bylo dost zničené a na několika místech měla pěna rudou barvu. Útočník se dostal až do živého. 

Martin svou pozornost otočil na boj Dědka s Orkem. Dědek byl zkušený bojovník, ale už měl své roky a orčí válečník vypadal, že má fyzicky navrch. Oba bojovníci se zrovna stavěli na nohy. Výbuch je smetl a porazil na kolena. Dědkova plechovka byla pěkně pomačkaná. Fázový štít kolem Orka se pomalu rozpadal, asi ho dorazila tlaková vlna. Dědek si toho byl vědom a snažil se co nejrychleji dostat na nohy a zasadit svou mohutnou sekerou rozhodující úder. Ork rychle z opasku lovil nový krystal, který by jeho štít přiživil. Richard ani Martin neváhali. Skoro společně spustili střelbu. Štít nevydržel, zlatavá záře zaprskala. Laserové paprsky orka rozcupovaly na kusy.
"Ale ták, už sem holomka měl na lopatě," postěžoval si Dědek do vysílačky a uklidil sekeru zpět do závěsu.
"Promiň, příště si otevřu pivo a popcorn a počkám, jak to dopadne," usmál se Richard.
"Jdu na zeď, tu šupu museli slyšet až v Zóně. Určitě sem něco pošlou," hlásil Vévoďák, "Alberte, venku čisto, jak to vypadá uvnitř?"
"Je to na prd. Zbývají dva vojáci a Max, stahujou se do velína."
"Vlítneme tam přes kancelářské barák. Budó nás mět v zádech," hlásil Dědek a hrnul se vpřed.
"Vykašlete se na to. Barák je komplet podminovanej. Odpálíme to i s nima uvnitř a mizíme," navrhoval Vévoďák řešení.
"Ani náhodou, tomu zmetkovi musíme ustřelit palici!" rozčílila se Alice do vysílačky.
"Když myslíš, holubičko," povzdechl si Martin.