10 Kutloch

"Nalej jim další," pobídl Alici. "Budou to potřebovat." 

Ričího kutloch - to byl terminus technikus. Ať už je to zaválo kamkoliv, Richard si vždy dokázal vytvořit svoje místečko. Kombinace laboratoře šíleného ajťáka, herního koutku nadšeného puberťáka a chlastacího stolu se spoustou židlí. Všem z ROTE kupodivu přišlo normální, že právě v kutlochu se děje vše důležité. 

Když tam Albert s Alicí dorazili, Vévoďák už seděl u stolu s Dědkem a něco mu vášnivě vykládal a rozhazoval při tom rukama. Ričí s Tomem měli na hlavě brýle pro hraní ve virtuální realitě a rukama v ovládacích rukavicích kolem sebe mávali jako zběsilí. Trička propocená na zádech i v podpaží, potůčky potu jim tekly po spáncích. Hlasitě pokřikovali po sobě a nejspíš i po ostatních hráčích. Ti dva určitě netušili, že v místnosti nejsou sami. Jen škoda, že neměli zapnutý monitor, aby Alby viděl, co hrají. Jemu samotnému hry moc k srdci nepřirostly, ale občas ho bavilo na kluky koukat.

Albert položil na stůl kávu a kořalky. Martin přerušil své vyprávění, aby kývl na pozdrav. Když zvedl oči a uviděl Alici, úplně ztuhnul a zůstal vejrat s otevřenou hubou. Alice mu nenuceně kývnutí oplatila, sedla si a zaujatě pozorovala oba hráče.

"Do prdele práce, jsem na cooldownech, dělejte, podržte damage, jinak jsme v řiti," řval Ričí.
"Už ho máte na lopatě! Animace - máš deset," hulákal Tom a začal kroužit dlaněmi v rukavicích.
"Jo super, všichni do rohů. Dělej, healuj nebo je po nás, sakra!" nervózně volal udychaný Richard.
"Neboj, už to dávno motám," zabručel spokojeně Tom a rozpřáhl ruce "prosím, instantní léčení pro všechny."
"Jóóó, borci GG, jsme frajeři. Tohle je naše. Héééj, první na serveru. Tuhle frčku ještě nikdo nedal. Díky, díky všem. Loot narvat do klanové banky. Oficíři to rozdělí. Já si jdu vyměnit plínku a doplnit tekutiny. Hej jo, Gorgony prasknou až nás uviděj na tabuli. Boží, díky všem, jdu off. Jsem uplně vyšťavenej."
Ještě chvíli mávali rukama a pak si sundali helmy. Když se otočili, ostatní v místnosti spustili potlesk.

Tom s Richardem na ně hleděli pěkně vykuleně. Utírali si do rukávů otlačené, upocené obličeje a snažili se vstřebat přechod z virtuálna do reálu.
"Škoda, že nebyl obraz, zato zvuk přímo kulervoucí. To muselo bejt něco. Gratulujeme," usmíval se Alby.
"Ty vole, taky, že jo," spustil udýchaný Richard, "hochu, před týdnem přidali do hry rozšíření s úplně novým bossem. Dřeli jsme s klanem jak koně, aby sme tam byli první." Upocený Ričí s dvojnásobnou kadencí slov rozhazoval rukama, otíral se ručníkem a zapáleně všem vysvětloval, jak hrozné herní mechaniky si tvůrci hry vymysleli. Tomáš si během proslovu posloužil ručníkem a suchým tričkem. Přivítal se s Albym a Vévoďákem. Alici jen pokynul, sednul si a počkal, až se Richard vymluví a tu pěknou holku jim někdo představí.
"Páni, chlapi, vědět, že se přijdete kouknout na finále bossfightu, pustil bych vám to na projektor," zakončil naspeedovaný Richard svůj vítězný proslov. Lapaje po dechu se svalil na židli a drbal si zpocenou hlavu ručníkem. V ten okamžik všichni kolem stolu propukli v nehorázný záchvat smíchu. Ričí se nechápavě podíval na Toma.
"No jasně, celá banda nemá nic lepšího na práci než koukat na naše bossfighty," usmíval se jeho spolubojovník a šel si do lednice pro pivo. "Chceš?"
"Jo díky, prostě jseš top healer i v reálu." Ještě jednou se rozhlédl po vysmátých parťácích, otevřel pivo a začal se smát taky.

"Uvařil jsem nám kafe," posunul tác s kávou doprostřed stolu Albert. V ten okamžik bujaré veselí vystřídalo ticho a pohledy ostré jako břitva. Vůně silné kávy všem připomněla, kdy se vaří a co to znamená.
"Sakra, to asi nebude svatba," zahučel Dědek.
Martin se naklonil, vzal si skleničku se špiritusem i hrníček s kávou. Podíval se na Albyho a zrzku vedle něho. "Tahle vypadá jako dobrý důvod k přepadení". A podal skleničku i hrníček také Dědkovi.
Albert jen polknul. Sakra, Vévoďák je fakt frajer.
Tomáš si stoupnul a nahnul se přes stůl pro sadu kafe plus špiritus pro sebe i pro Ríčího. "Když už stojím, ahoj, já jsem Tomáš," napřáhnul ruku k Alici.
"Ahoj, Alice," potřásla nabízenou pravicí.
"Richard," stoupl si a nabídl ruku.
"Martin," pootočil se na židli a potřásl jí rukou.
"Tak ahoj," pozvedl skleničku Albert a všichni Kromě Vévoďáka ji do sebe otočili na ex.
"Nalej jim další," pobídl Alici. "Budou to potřebovat."