1918 Konec Velké války 1.díl

11.05.2021

Abychom dobře pochopili jak je možné, že právě Čechoslováci, Poláci a Italové byli národy, které se vydali daleko do hlubin vesmíru, musíme se vrátit pořádný kus v čase. 

Vraťme se ke konci Velké války (1. světové) do roku 1918. V našem alternativním vesmíru skončila Velká válka podobně jako ta naše. Německo a Rakousko-Uhersko prohrály. Francie s Británií sice patřily k vítězům, ale jejich ekonomika a populace se nacházeli v troskách

Shrňme si dění let 1918 - 1939:

Německo - následkem prohrané války se tato mocnost rozpadla na jednotlivé spolkové republiky. Každý vinil každého za svůj zpackaný život. Mnoho politiků, mnoho hranic, mnoho křivd, prázdná pokladna a společný jazyk. Následkem prohry byla země vržena do víru místních pohraničních potyček a politických pletich, které ji paralyzovaly a vyřadily z dění v Evropě. Dalších dvacet let řešili Němci problémy jen na svém území. Díky těmto svárům Italové snadno prošli přes Alpy, zabrali si je na úkor Rakouska a hranice své země posunuli až k Šumavě. Města jako Mnichov a Norimberk zaplavily dvojjazyčné nápisy v italštině a němčině. Přes původní nevoli a slabý odpor, obyvatelům brzo došlo, že silná italská vláda, plná státní pokladna a vysoká míra tolerance k původním obyvatelům je podstatně lepší než ten blázinec v ostatních částech bývalého Německa. Občas zde sice proběhla nějaká demonstrace nebo menší útok, ale vždy se jednalo jen o nespokojené jednotlivce nebo malé skupinky teroristů. Zbytek občanů uvítal slušně fungující stát bez represí a nově také dobré vztahy s novým vojensky a průmyslově silným sousedem Československem.

Rakousko-Uhersko - konec války znamenal konec Habsburků. Říše se rozpadala. Díky silným osobnostem rakouské a maďarské politiky se podařilo zachránit Rakousko-Maďarský stát. V jižnějších územích panoval jeden velký zmatek. Republiky, království, knížectví a svobodná města tam vznikala a zanikala každý den. Trvalo dalších pět let, než se situace v těchto končinách uklidnila. Tady válka skončila až v roce 1923.

Velká Británie - sice na straně vítězů, ale s hořkou pachutí zdecimovaného národa a zruinované ekonomiky. Díky své houževnatosti a také hlavně díky koloniím se jim podařilo z poválečné chudoby celkem rychle dostat. Přesto se pro vesmírný program nepodařilo v ten pravý čas získat klíčovou podporu. Mnoho politiků v tom vidělo budoucí vojenskou konfrontaci a národ si přál mír a prosperitu.

Francie - dopadla snad ještě hůře než Anglie. Ekonomika neexistovala, půda ztýraná válkou. Místo lánů s obilím jen minová pole, řeky otrávené experimentálními jedy. Zcela zničená infrastruktura. Mosty a železnice z velké části zmizely. Francouzi na Habsburcích vymohli velkorysé odškodné a díky spolupráci s Brity v krátké době nastartovali obnovu své zničené země. Dokonce se jim v roce 1929 podařilo díky historicky dobrým vztahům s Čechoslováky zapojit do vesmírného programu. Dařilo se jim dohánět náskok ostatních zemí a v letech 1932 - 1934 za průmyslové podpory Anglie postavit společnou kolonizátorskou loď.